8. 7. 2023
Jak to nakonec v pravěku dopadlo? Nechte si to vyprávět. Naši nejmladší a skoro nejmladší se včera od pravěkého ohně vydali na průzkum pravěkým lesem s cílem nalézt klíčový předmět. Po hrůzostrašné cestě plné nepříjemných a neznámých zvuků a koster pravěkých zvířat jsme nakonec nalezli kost mamuta. Usoudili jsme, že to je přesně ten kus, který nám chybí do sbírky. Problém ovšem byl v tom, že nikdo z nás mladších už neměl sílu (nemluvíme o odvaze!), aby se vrátil a vyzvedl zbytek. A taky nás už trochu bolely nožičky, tak jsme se nakonec rozhodli, že projdeme Strojem času a zbytek naší výpravy vyzvedneme zítra. A jak to dopadlo s nimi? Po odchodu mladší skupiny jsme se pomalu přichystali ke spánku. Kdyby náhodou ti mladší nebyli úspěšní v hledání, bylo nám jasné, že bude řada na nás. Museli jsme tedy nabrat síly. Nakonec jsme se nad ránem probudili chladem, a tak jsme se vydali po stopách našich mladších. Sice jsme nic nenalezli, ale Strojem času jsme se vrátili do přítomnosti a ještě jsme se trochu prospali. Po pozdějším budíčku jsme se nasnídali a rozeběhli jsme se na zkrácený dopolední program. Po obědě jsme si ještě chvíli odpočinuli a pak jsme se sešli u bazénu. Když jsme se dostatečně vyřádili, byl čas na další přemístění Strojem času. Pomalu si na to začínáme zvykat. Tentokrát nás Klementův stroj přesunul do antiky, a to přímo na konání olympijských her. Samozřejmě jsme se všichni s chutí zapojili. Po večeři jsme se začali chystat na večerní divadelní představení. Každý z týmů dostal před několika dny za úkol připravit si představení na zadané téma. A tak jsme dnes večer všichni viděli Červenou Karkulku, Popelku, Sněhurku, pohádku o Perníkové chaloupce, Otesánka a Tři prasátka. Herecké výkony hodnotili samí odborníci a nakonec jsme nedopadli až tak špatně. Protože už ale bylo poměrně pozdě, museli jsme shánění antického předmětu nechat až na další den a šli jsme si odpočinout.Fotky zde
